Otázka legalizace marihuany je nyní v některých státech USA opět otevřená a také v Evropě probíhá debata o podobném kroku v členských státech EU. Kromě etických úvah je nutno brát v potaz také skutečnost, že problematika drog nevyhnutelně vstupuje do popředí a je zde řada ekonomických aspektů k zamyšlení.
10 (nebo 60) miliard eur na trhu?
Nebo je to spíš 35 miliard eur? S prvním problémem se setkáváme při posuzování ekonomické relevance. Situace v Evropě je taková, že data jsoučasto závislá na pouhém předpokladu o množství drog zabavených úřady. Podle Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost roční spotřeba marihuany v Evropě činí zhruba 1.000 – 7.000 tun; maloobchodní cena za gram se pohybuje mezi 5 až 25 eury a množství lidí, kteří ročně užívají marihuanu v Evropě, se odhaduje na zhruba 22 milionů. Výpočty ale naznačují, že skutečný oběh peněz na maloobchodním trhu by mohl činit až 60 miliard eur. Pro srovnání, maloobchodní obraty pro alkohol a tabák jsou cca 90 miliard eur a 140 miliard eur.
V Evropě dosud žádný členský stát marihuanu plně nelegalizoval. Nicméně Nizozemsko přijalo tolerantní přístup. V souladu s ním je ve specializovaných kavárnách povoleno prodávat marihuanu spotřebitelům, i když její výroba zůstává v zemi stále ilegální, což vede k toleranci černých velkoobchodních trhů. Holandské statistiky ukazují, že maloobchodní obrat v podnikání s marihuanou je asi 2 miliardy eur ročně, což přináší vládě na daních kolem 400 milionů eur ročně.
Stát Colorado v USA po prvním roce legalizace marihuany oznámil, že maloobchodní trhutržil asi 700 milionů dolarů, ze kterých putuje téměř 63 milionů na daních státu. Colorado je malý stát, jehož obyvatelstvo činí 5 milionů lidí, daňové příjmy z marihuany proto vytváří nezanedbatelných 12 dolarů na obyvatele.
Zatímco daňové příjmy jsou závislé na uplatňovaných spotřebních daních, případ Nizozemska a Colorada naznačuje, že i z retailových aktivit vláda může získat mezi 10% a 20% na daních.
Počty uvězněných…
Legalizace marihuany by přinesla prudké snížení drogové trestné činnosti. Trestné činy související s konopím tvoří v Evropě zhruba 50 až 70% všech trestných činů spojených s drogami, což v roce 2012 činilo 850 000 trestných činů. Průměrné náklady na jednu osobu ve vězení na den jsou v Evropě vyčísleny na 100 eur. Za předpokladu, že každý člověk zatčený kvůli konopí stráví alespoň jeden den ve vězení, znamenalo by to minimální náklady přes 85 milionů eur za rok pro vlády zemí Evropské unie.
Komplexnější odhad, založený na celkové vězeňské populaci v Evropě, odhaduje roční částky vynaložené vládami EU na drogovou a drogově související trestnou činnost, v případě odnětí svobody, na 3,7 až 5,9 miliard eur ročně. Ne všechny tyto náklady by byly eliminovány legalizací konopí, protože některé mohou mít souvislost s jinými drogami. Dalo by se ovšem předpokládat významné snížení v rozsahu okolo 50%.
…a příjmy pro zemědělce…
Dalším bodem k řešení jsou potenciální příjmy pro výrobce konopí v Evropě. Za prvé, je nutný předpoklad, že legalizace umožní nejen spotřebu, ale také produkci. Za druhé je třeba předpokládat, že část stávající zemědělské půdy by byla použita k pěstování konopí, což bude záviset na nákladech jednotlivých zemědělců. Jinak bychom mohli očekávat, že některé země, které v současné době nejsou využívány k produkci konopí, by v budoucnu mohly být zapojeny. Pokud vezmeme v potaz průměrné náklady na produkci konopí, které mohou být v rozmezí od 0,3 / 0,5 eur za gram, dá se očekávat, že výroba by byla rentabilní. Průměrná maloobchodní cena se pohybuje okolo 10 až 15 eur za gram.
Výroba konopí vyžaduje 10 až 12 hodin slunečního svitu denně. Z tohoto důvodu by jižní členské státy EU byly nejlepším místem pro pěstování konopí. To by se tam mohlo stát dalším důležitým zdrojem příjmů a příležitostí v podnikání, zvláště po ekonomické depresi, která ve velké míře dolehla v těchto regionech.
…ale vyšší náklady na zdravotní péči.
Tím, že by se konopí stalo přístupnější, jeho spotřeba by se pravděpodobně zvýšila a s ní i související zdravotní problémy jeho uživatelů. Zdravotní rizika spojená s marihuanou jsou předmětem diskuse ve vědecké komunitě.
Silným argumentem pro legalizaci je skutečnost, že jakmile se stane konopí legální, vláda bude mít silnější nástroje pro kontrolu jeho používání, bude znát jeho chemické složení a bude moci studovat jeho vliv na zdraví. Podobně, jako je spotřební daň uplatňovaná na tabáku a alkoholu, je třeba vzít v úvahu výši daně z prodeje konopí v souvislosti s negativními zdravotními dopady ze spotřeby těchto výrobků. Zároveň bude také možnost snížit celkovou spotřebu prostřednictvím zvýšení maloobchodní ceny.
Vzdělávat a dát si pozor na smlouvy!
Bez ohledu na to, na které straně člověk v debatě o legalizaci stojí, některé obecné argumenty mohou být smysluplné. Je nepravděpodobné, že by významně poklesla spotřeba léčiv. Podmínky užívání aplikované na jiných legálních, ale nebezpečných látkách, jako je tabák nebo alkohol, umožňují státním orgánům kontrolovat a omezovat jejich škodlivé účinky na jednotlivce a společnost. Podobný regulační režim by mohl být aplikován i na konopí, zatímco jeho výroba a maloobchodní prodej by určitě také přinesly další příjmy do státního rozpočtu a pro zemědělce. Pokud by však vlády použily alespoň část dodatečných příjmů na podporu vzdělávání a zvyšování povědomí o rizicích spojených s drogami, přineslo by to značné benefity pro společnost. Prevence je nejlepší protilátkou v boji proti drogám.
Na závěr je zde pragmatičtější pohled na věc, který by měl být brán v úvahu. Vzhledem k tomu, že se USA zapojily do experimentální legalizace marihuany, může americká diplomacie využít svého vlivu k modifikaci stávajících mezinárodních smluv o drogách a pomoci prosadit léčbu konopím a podporovat jeho legalizaci po celém světě. EU by proto měla být ostražitá, aby jí v tomto lukrativním komerčním podniku „neujel v budoucnu vlak“.
Originál článku dostupný zde.
Publikováno: 26.5.2015 , Autor: Lenka Dostálová, kancelář Brusel