Konopná lana používali už piráti …
Textilní lano (angl.: textile rope, něm.: Textilseil) je délková textilie s průměrem větším než 4 mm obsahující nejméně 3 stáčené nebo splétané niťové prameny nebo textilní jádro se splétaným nebo plastickým pláštěm.
Z historie textilních lan
Jedno z nejstarších dosud objevených lan je útržek rybářské sítě ze střední doby kamenné ve Finsku (8-10 000 let) zhotovené z lýkových vláken. Mnohem starší je obtisk plošné textilie domněle zhotovené z provazů.
Tento objekt z období 24 000 let před n.l. byl objeven u Pavlova na jižní Moravě.
Z období před 2500 lety pochází lano ze stonků papyrusu nalezené v údolí Nilu, stáčeného ze tří niťových pramenů způsobem, který byl velmi podobný technice používané k řemeslné výrobě lan až do poloviny minulého století (stáčení na „lanové dráze“). Jako surovina sloužila až do 50. let 20. století k výrobě pouze přírodní vlákna. Podle statistiky z roku 1951 se na lana a provaznické výrobky celosvětově spotřebovalo asi 160 000 tun vláken, z toho bylo 80 % vláken z listů (sisal, abaka, agave) a zbytek juta, bavlna a len.
Koncem 19. století se začala vyrábět splétaná lana, od poloviny 20. století s použitím syntetických filamentů také výrobky s nosností až 250 tun zhotovené na speciálních splétacích strojích. Od té doby sestávaly prakticky všechny nové výrobky ze syntetických vláken, tyto materiály zčásti nahradily dosud používaná lana z ocelových drátů a z přírodních vláken. V 60. letech přišla na trh lana z paralelně ložených přízí obalených plastickým (litým) pláštěm a o 20 let později se začaly do plastického obalu paralelně ukládat prameny z filamentů.
Některé varianty těchto výrobků dosahují nosnosti 1500 tun.
Struktura textilních lan
Podle struktury se lana obvykle dělí na dvě kategorie: stáčená nebo splétaná a lana s nízkým zákrutem. (Tkaná lana nebyla dosud (do r. 2012) popsána v odborné literatuře).
Stáčená a splétaná lana
Předloha pro stáčená a splétaná lana jsou niťové prameny (angl.: strands). Jsou do „šňůry“ vzniklé ze skaných přízí několikanásobným družením a zakrucováním. Prameny mohou dosáhnout průměru až 5 cm.
Nejpoužívanější druhy:
Lano stáčené ze 3, 4 nebo 6 pramenů. Stáčecí zákrut je vždy v opačném směru k zákrutu pramenů, s počtem zákrutů (cca 4-150 / m) v mnoha variantách. Používané příze jsou z přírodních vláken, ze syntetických filamentů nebo i z fóliových pásků.
Lano splétané z 8 pramenů. Při splétání se otáčí vždy 4 a 4 cívky s přiváděnými prameny na tzv paličkách protisměrně. Vyrábí se ze všech známých materiálů včetně ultrapevných vláken.
Duté splétané lano. Vyrábí se nejčastěji jako osmi- nebo dvanáctipramenné, známé jsou však také výrobky ze 16 a více pramenů. Polovina z nich má vždy opačný zákrut, prameny vytváří na povrchu plátnové nebo (častěji) keprové vzorování. Dutina při zatížení lana obvykle zaniká. Lana s dutinou mohou mít o něco vyšší pevnost oproti srovnatelným výrobkům bez dutiny.
Dvojitě splétané lano. Vnitřní vrstva je obvykle z 12 pramenů a plášť tvoří spletenec z 24-36 pramenů. Jádro a plášť bývají často z rozdílných materiálů (např. PA/PES). Dvojitá lana se dají vyrábět až do průměru 240 mm, pevnost je až o 30 % vyšší než u stáčených a o 10 % vyšší než u jednoduše splétaných lan.
Celistvě splétané lano (zvané také paralelně splétané) vzniká tak, že všechny přiváděné prameny se otáčí stejným směrem a prochází osou lana. Často se vyrábí z bavlny, výrobky jsou nejpružnější ze všech druhů lan.
Použití: převážně k dekorativním účelům.
Lana s nízkým zákrutem
Jsou to výrobky s jádrem z paralelně ložených splétaných lanek, filamentů nebo tzv. drátěných lan drženým pohromadě hadicí ze splétaných nití nebo plastickým pláštěm.
Speciální konstrukce na způsob drátěného lana (wire-rope type) obsahuje v základním provedení šest pramenů stočených s velmi nízkým zákrutem kolem jednoho nezakrouceného pramene a celý soubor je obalen tenkým splétaným pláštěm. „Drátěná“ lana se vyrábí také dvojitá – vnější vrstva pak sestává z 12 pramenů stáčených kolem šestipramenného lana a splétaného pláště. V těchto strukturách se dosahuje vynikající využití substanční pevnosti vláken (až 85 %) a lana mohou mít nosnost až 1000 tun. Vyrábí se často z kombinací různých materiálů, jádro zpravidla z ultrapevných vláken.
U jedné z variant těchto lan jsou také jednotlivé prameny obalené pláštěm.
Lano s paralelně loženými, nezakroucenými lanky (sub-ropes) nebo svazky skaných nití obalené splétaným pláštěm. Pevnost jednotlivých pramenů se u této struktury využívá až na 85 % (u konvenčně splétaných 45-60 %), velmi tlustá lana v tomto provedení dosáhla už nosnosti 1500 tun.
Kernmantel je podobný paralelně loženému lanu, jen v jemnějším provedení. Jádro (kern) je z paralelně ložených nebo skaných přízí, ze stáčených nebo splétaných lanek, tenký splétaný obal (mantel) je většinou pestrobarevný. Kernmatel může být klasifikován buďto jako dynamické lano (s tažností nad 8%, pro horolezecké účely) nebo jako statické (tažnost pod 5%) .
Lana typu Parafil sestávají z velkého počtu paralelně ložených filamentů držených pohromadě plastickým pláštěm. U těchto výrobků se dosahuje podobný stupeň využití pevnosti jednotlivých elementů jako u ostatních lan s nízkým zákrutem.
Použití: zejména k zakotvení sloupů a stožárů.
(z pirátských pramenů)