Vermikompostér = když se o bioodpad starají vaše žížaly…
Od příchodu vermikompostování už se nemůže nikdo vymlouvat, že nemá pro kompostování vhodné prostory. Pro kompostování pomocí žížal není třeba zahrada, dvorek ani objemný kompostér. Žížalí kompostér neboli vermikompostér se vejde na balkón, do chodby, sklepa i do bytu.
Pro vermikompostování jsou potřeba v zásadě jen tři věci: vermikompostér, žížaly a chuť zpracovávat biodpad a starat o další obyvatele bytu. Vermikompostér, tvořený několika na sobě poskládanými nádobami, je možné koupit ve specializovaných obchodech, nebo si ho vlastnoručně vyrobit. V českých obchodech se cena hotových vermikompostérů pohybuje mezi dvěma a třemi tisíci. Pokud se ho rozhodnete vyrobit sami, bude vás stát výrazně méně: jen pořízení několika plastových krabic s víkem a trochu vlastní práce.
Nejlepší způsob, jak postavit kvalitní vermikompostér, je použít plastové krabice. V tom nám ráda pomůže třeba Ikea, která má výběr ve všech velikostech.
Budeme potřebovat tři krabice s víkem. První (dolní) bude sloužit jako odkapávací, bude zachycovat tekutinu, která proteče skrz vermikompost, tzv. vermijuice.
Vermijuice můžeme použít jako tekuté hnojivo (ředíme vodou v poměru 1 : 1). U dolní krabice vyvrtáme pouze otvory pro přítok vermijuicu do víka a v samotné krabici můžeme udělat vypouštěcí ventil. V prostřední a horní krabici musíme vyvrtat díry do dna pro odtok a díry po boku pro přísun vzduchu. Do víka vyvrtáme díry pro přesun žížal do vrchní krabice (v případě horní krabice pro lepší přísun vzduchu nebo pro případ, že přidáme další patro).
Základem úspěšného chovu je kvalitní podestýlka, na kterou přidáváme rostlinné zbytky. Podestýlka může být kokosové vlákno, tráva, listí, vermikulit, natrhaný a navlhčený novinový papír, půda, rašelina. Jako potravu poté přidáváme slupky, lehce předkompostovaný hnůj domácích zvířat, shnilá jablka, zbytky rostlin, atd.
Pak už musíme žížalám jenom zajišťovat optimální teplotu, tj. 19 – 22°C (přežijí v 7 – 33°C) a vlhkost mezi 78 a 82 % (vezměte do ruky část kompostu a stiskněte ho – musí být vlhký, ale nesmí z něj téct voda).
Hotový vermikompost oddělíme od žížal tak, že odebíráme postupně humus od shora (žížaly nemají rády světlo, takže zalezou do nižších vrstev), nebo dáme na stranu nějakou pochoutku, třeba mouku (žížaly půjdou mlsat a my můžeme odebrat hotový vermikompost z druhé strany).
