Pátek, 24. Duben 2015

Nech to hořet!

Z teenagerů, kteří často užívají marihuanu, je >>>

Drunk-Woman

>>> pravidelnými konzumenty ve 30 až 40 letech pouhých 20 % (u alkoholu to je 90 %).

 

Ze závislosti na konopí a konopných produktech se ročně přichází léčit do psychiatrické léčebny v Bohnicích kolem stovky lidí. Pro někoho zbabělci, co neusnesli sebe sama, jinak ti, co si dokážou přiznat, že mají problémy, které si málokdo chce připustit. Závislost na konopí vzniká pomaleji než u opiátů nebo pervitinu.

 

Epidemiologické výzkumy ukazují, že konopí je v podstatě méně škodlivé než alkohol a tabák.

 

Laura (28): „Naposledy jsem nehulila čtyři dny, pak přišla krize. Ale klidně vydržím několikaměsíční pauzu. Nemám s tím problém a jsem zvyklá, třeba když vycestuji někam do zahraničí. Pak se vrátím zpátky a sama to vyhledávám, ale prostě jsem nikdy nepřemýšlela o tom, že bych s hulením přestala. Vím, že v těhotenství nebudu mít problém abstinovat.“

 

Andrej (29): „Hulil jsem léta, někdy opravdu každý den jeden za druhým, někdy třeba jen dvakrát do týdne. Do toho jsem to podle nálady kombinoval s houbami, tripy či jinými halucinogeny. Ale hulení byl především sociální zvyk v komunitě. Přestával jsem postupně a ztěžka – musel jsem si připustit, že mi to nepřináší to, co chci, a že mám zdravotní problémy. Musel jsem se naučit říkat ne vlastnímu okolí i sobě.

Dneska hulím tak maximálně čtyřikrát do roka, ale ani to ne, a halucinogeny jsem měl naposledy tak pět let zpátky. Jedno období jsem je dost intenzivně užíval v kombinaci s alkoholem. Přišly stavy, že jsem třeba necítil nohy, nic, ale neřešil jsem to, bral jsem to jako prdel. Jenže pak jsem z toho měl epileptické záchvaty. Mám problém se štítnou žlázou, hormonálně špatný metabolismus a žloutenku typu C. Teď beru neuroleptika – toho se každý feťák bojí, prý to znechucuje fet. Nejtěžší je překonat velkou sociální závislost.“
Tento článek je o dlouhodobém užívání konopí s důrazem na to, že tak jako je každý člověk originál, neobyčejný, tak je i jeho vnímání a reakce na každou látku ojedinělá, specifická, a proto přístup vytváření nějakých obecných rovin je nesmysl. Tak se dá bojovat akorát proti narkomafiánům, a i to vyžaduje spolupráci naprosto na všech úrovních s tím, že represe je nutná až v krajním hledisku.

 

Opakovaně, marihuana není vstupní brána do světa drog a to, že cesta k ostatním drogám vede přes ni, není pravda. Ta cesta vede od živých halucinací v horečkových snech přes kávu, cigarety a alkohol.

 

Mnoho lidí vyzkoušelo jen a jen konopí a u toho ortodoxně vydrželi dodnes, i třeba přes drobné experimenty, ke kterým by ale většinou došlo i bez konopí. Naopak, pro mnoho lidí je konopí jedinou čistou látkou, kterou konzumují nejen proto, že si ji sami pěstují. Uznávají a zároveň i žijí kult, který kolem sebe ganja má.

 

„Jediným faktem tedy zůstává, že umřít se dá i na přílišný optimismus. Ať jsou tedy přednesená pro a proti jakákoli, i při užívání konopí platí zlatá střední cesta.“!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *