Středa, 18. Březen 2015

Trocha politiky

Milionář Dvořák, šéf České televize, chce uvalit novou daň z hlavy! S Pirátem o blamáži koncesionářských poplatků, kupování zajíce v pytli a co ho totálně rozsekalo …
20150204204248_Bartos2

ROZHOVOR Média veřejné služby potřebujeme. Takové je oficiální stanovisko Pirátů k tahanicím okolo České televize, které v posledních týdnech řeší intenzivně média. „Se znepokojením zaznamenáváme snahy některých politiků zlehčovat význam médií veřejné služby. Pirátské stanovisko je takové, že veřejnoprávní média musí zůstat zachována a být zárukou objektivního informování obyvatel. Jejich význam se prohlubuje v situaci, kdy podstatnou část soukromých médií vlastní ministr vlády. Ve fungování a financování veřejnoprávních médií je ovšem nutné neprodleně učinit změny,“ píší dále Piráti ve své tiskové zprávě. O poněkud barvitější komentář jsme požádali bývalého předsedu Ivana Bartoše. Nezklamal, jako obvykle.

Co říkáte současným tancům kolem ČT?

Aby se občané nenudili, proběhla opět minulý týden v médiích veřejné i neveřejné služby malá přestřelka ohledně koncesionářských poplatků. Ředitel ČT pan Dvořák, pobírající rok co rok manažerské odměny v řádech několika milionů, by nás televizně zdanil všechny, nehledě na to, zda se domácnost od „odběru“ veřejnoprávních médií explicitně distancuje, nebo ne. Slovo odběr jsem použil záměrně. Myšlenky typu: „Odebíráš proud (potvrdí nám ČEZ) – automaticky koukáš na televizi -zaplatíš koncesi“ nejsou z jiného světa, ale mají oporu v zákoně 348/2005 Sb., který umožňuje České televizi žádat databáze klientů energetických společností.  Takže chce ČT poplatky po každém, kdo svítí, v přesvědčení, že má i televizi. Poslední mnou zaznamenaný úlovek vzniklý díky synergii těchto dvou státních molochů činil v roce 2014 cca 200 000 možných neplatičů. Pokud by tedy platila výše zmíněná premisa, je to nějakých o 300  miliónů více do kapes naší veřejnoprávní televize, nechť vzkvétá.

Piráti v oficiální zprávě dále píší na konto diskutovaných koncesionářských poplatků, o něž se nyní vede spor: „Financování médií veřejné služby musí zaručovat jejich nezávislost nejen na momentálně vládnoucích politicích, ale i na bohatých korporacích. Model koncesionářských poplatků byl vyhovující v polovině minulého století. V dnešní době je naprosto archaický a absurdní. Protože nějaké zařízení, kterým je možné přijímat signál, má dnes prakticky každý, je aplikace tohoto zastaralého principu prakticky „daní z hlavy“ v konstantní výši. Je velmi nespravedlivé, aby tuto daň platil ve stejné výši člověk pod hranicí životního minima, stejně jako milionář či bohatý politik. Proto jsou Piráti pro vyvolání celospolečenské diskuse a následnou změnu, jak provozování tak i financování médií veřejné služby zajistit do budoucna…“ Můžete přiblížit toto stanovisko?

Samotná změna financování totiž nezávislost a objektivitu nezajistí. Je nutné změnit i způsob kontroly a řízení. Mediální rady by měly být nezávislé na politicích, mít právní subjektivitu, aby mohly samy zadávat odborné analýzy a monitoring „svých“ médií. Jen tak bude zaručena nezbytná zpětná vazba, díky které je možné práci médií veřejné služby vyhodnocovat a kontrolovat. Dnešní způsob, kdy potřebné analýzy zadává sám ředitel daného media, je absurdní a dovedl nás k současnému žalostnému stavu. Pánové Dvořák s Duhanem sami sobě židli nepodtrhnou. Takže z České televize se stává propagandistický bulvár a z Českého rozhlasu nudná reklama na sebe sama, přinášející jen minimum nových informací. Což říká  Ing. Roman Kučera, garant programového bodu Svoboda projevu, a já s ním naprosto souhlasím.

Ani to však není důvod nad institutem veřejnoprávních médií lámat hůl. V době privatizace a koncentrace informačních monopolů je třeba udržovat i jistou protiváhu, kterou by měla zajišťovat právě média veřejné služby. Je třeba je modernizovat a orientovat i na internet. Kritické názory veřejnosti na svou vlastní činnost nesmí na svých webech cenzurovat, neboť zpětná vazba pomáhá ke zkvalitňování veřejné služby. Financování by mělo jít ze státního rozpočtu a jeho výše by měla být neovlivnitelná momentálními náladami politiků. To lze zajistit například ústavním zákonem, který by rigidně stanovil způsob výpočtu výše finančního příspěvku.

Pak by nebylo možné, aby ředitel ČT servilně obesílal politiky a tázal se jich, zda jsou s ním spokojeni. Ve správně fungujícím systému médií veřejné služby by ho za to nezávislá Rada neprodleně odvolala. Pirátská strana se bude snažit, aby se média veřejné služby k tomuto stavu blížila, nikoliv se od něj vzdalovala, jako se tomu děje.

Jaký je váš názor na zpravodajství České televize, které bývá často předmětem kritiky?

Nic samozřejmě nemůže být úplně objektivní. Ohledně nevyváženosti zpravodajství jsme si opakovaně stěžovali na Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Ačkoliv nám vadily konkrétní a zdokumentované faux pas, většinou se nic nestalo: „Jsme si vědomi pochybení a redaktoři budou poučeni“. Stejné chyby se pak za nějaký čas znovu opakovaly.

Televize, která před volbami ani dle svého kodexu nemůže pozvat do pořadu odborníky, pokud tito náhodou zároveň někde kandidují, se ohání tím, že všechny kandidující subjekty musí dostat stejný prostor. Pokud neřeším, že vládnoucí strany v té době vystupují z logiky věci v prime time zpravodajských relacích,  protože se běžné dění a každodenní politika jaksi nezastaví, není televize schopna doložit, kolik tedy toho prostoru je. Nemají to ani zmapované, ale všude tvrdí, že to je vyvážené. Takzvané super debaty, kam jsou vybrány podle stále prapodivnějšího klíče různé strany, na úkor jiných, není diskriminační? Co v debatě před volbami dělala Strana práv občanů Zemanovci, která ve volbách zcela vyhořela? Prý tam byli pozváni na základě nezávislého průzkumu.  Nebrečím nad tím nějak extrémně. Piráti párkrát televizní losovačkou do těchto pořadů propadli, ale co další strany? Svobodní? Občané.cz? Poslední „Moravec“ dost často určuje výsledky voleb. U Zemanovců a Bobošíkovců naštěstí ani „Moravec“ nepomohl. C´ la vie.

Znepokojující je i to, že do veřejnoprávního prostoru zcela neotřele pronikají soukromé subjekty a dělají si tam reklamu. Když vynechám dříve zmíněnou Mattoni, tak mě jen namátkou napadá třeba: Seznam – Události  ČT (2013): Pavel Bláha chce se svou snoubenkou v zimě odjet na dovolenou do tepla a zájezd objednává na stránkách Sdovolená.cz. Bláha je zaměstnanec marketingového oddělení Seznamu a reportáž je dokonce točena v sídle společnosti. Anebo. Raiffeisen Bank (srpen 2013):  Česká televize odvysílala reportáž o stavebním spoření. Paní Eva v ní chválí výhody spoření.  Eva je ředitelkou ve společnosti Raiffeisen a celou dobu drží v ruce žluté desky s nezaměnitelným logem firmy. A když už jsem původem z Jablonce nad Nisou, nelze opomenout třeba Jablotron. V listopadu 2013 proběhla reportáž České televize o tom, jak se zabezpečit proti krádežím. „Majitel domu“ ukazuje zabezpečovací techniku. Muž je manažerem Jablotronu,  firmy vyrábějící alarmy.

Pak věřte zpravodajství z politického světa.

Na co se v televizi díváte vy, pokud se tedy vůbec díváte na naše kanály?

Na televizi se dívám každý den, ale téměř výhradně na ČT24 a jejich zpravodajské či publicistické relace. Vstávám pravidelně v šest hodin a dívám se na Studio. Než se vypravím do práce, stihnu tak tři zpravodajské relace a informace, které se váží k aktuálním společensko-kulturním událostem. Jinak se informuji téměř výhradně z internetu. Pokud hledám zábavu, sáhnu spíše do své neustále se rozrůstající sbírky originálních DVD. Občas se kouknu na ČT2, pokud tam dávají nějakou zajímavou věc. Naposledy mě na Valentýna totálně rozsekal český film z francouzské koprodukce „Cesta ven“, doporučuji všem, kteří jedním dechem říkají ono pro Čechy typické: „Já nejsem rasista, ale…“

Jinak poslouchám často přes televizi naladěné Jazzové rádio Českého rozhlasu.

Vložil: Anička Vančová  (bez korekce red.)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *