Ilegální pěstitelé konopí už nezasejí …
drobní dealeři, organizované skupiny, ale ani amatérští pěstitelé už štěstí s rekreačními drogami pokoušet nebudou. Ministerstvo zemědělství chce ve spolupráci s ministerstvem vnitra zavést centrální informační systém, který ohlídá všechny zahrádkáře, a to i na domácích záhonech, tajných plantážích, stejně jako v truhlících na balkónech paneláků.
Zcela anonymní výsev užitných či okrasných rostlin bude brzy minulostí. Nový pěstitelský zákon totiž pěstování “na divoko” ve volné přírodě zcela zakazuje, ale zahrnuje i vlastníky soukromých polí, záhonů, skalek nebo školních pozemků, na které si posvítí centrální monitorovací systém. Ten má v plánu zavést ministerstvo zemědělství, které připravovaným zákonem chystá zásadní změny pro tuzemský zahrádkářský trh.
Záměrem je vybudování centrálního registru, spravujícího klíčová data a údaje v oblasti ilegálních rostlin. „Idea pramení nejen z praxe okolních států, ale také z činnosti Evropské komise,“ vysvětluje Vladimír Šuvarina, IT specialista, který s ministerstvem při tvorbě systému spolupracuje. V praxi by mělo postupně dojít k propojení všech aktivit zemědělců, ale cílem je především zkvalitnění monitoringu drobných pěstitelů marihuany a dalších rekreačních omamných látek.
Systém už je v provozu, probíhá testování
Povinnost připojit se na systém a umožnit výměnu dat budou mít provozovatelé technických pozemků, tedy polí, skleníků, záhonů, nebo i mobilních pěstitelských zařízení. „Už jsme spustili beta verzi systému, kam mají kromě státní správy částečný přístup i vybraní bezúhonní zahrádkáři. Chceme zajistit, aby se naučili systém používat a mohli do budoucna s jeho pomocí například ověřovat, co pěstují jejich sousedé,“ vysvětluje Šuvarina. Monitoring jednotlivých plodin se podle něj může v dalších letech měnit. Systém na to bude připravený.
Neevidované výsevy budou až na výjimky považovány za nelegální a trh off-line zahrádkaření tak podle odborníků postupně zcela zanikne. Po vzoru Holandska, kde úředníci ministerstva hledali inspiraci nejvíce, vznikne vedle systému nový registr osob, kterým bude pěstování rostlin zakázáno úplně. V něm skončí lidé, kteří se například léčí ze závislosti na drogách, ale také již trestaní recidivisté či přistěhovalci z Vietnamu a Kolumbie.
O krok dál než v Holandsku
Holandský model je doporučován k inspiraci také Evropskou komisí. „Mezi funkcionality, které chceme do našeho IT řešení zahrnout, patří registrace zemědělců, hlášení podezřelých pozemků a komunikace s katastrem nemovitostí nebo s rejstříkem osob vyloučených z pěstování,“ vyjmenovává Šuvarina.
I proto se bude muset každý pěstitel povinně registrovat, aby bylo jasné, kolik mu je let a zda se nenachází právě v registru osob bez oprávnění. Samozřejmostí se stane platební účet, ze kterého bude patrné, kolik peněz a v jakém čase dotyčný prosázel. Danými údaji se pěstitel prokáže při každé výsadbě a sklizni. Ještě nebylo upřesněno, jestli vzniknou nové zahrádkářské karty nebo postačí stávající osobní doklady, které by kontrolovala policie.
Podle připravovaného návrhu zákona nebude účast na výsadbě rostlin ve všech případech podmíněna registrací a vytvořením trvalého pěstitelského účtu. „Registrace nemusí být vždy podmínkou při provozu čistě travnatých ploch, fotbalových a golfových hřišť nebo virtuálního farmaření na internetu, tady vidíme prostor pro žadatele při udělování výjimek“ uvedl za předkladatele návrhu náměstek ministra zemědělství pro informační technologie Ing. Zdeněk Adamec.
Plán počítá se zkvalitňováním protidrogové prevence
Pokud se systém osvědčí, už během roku 2015 se uvažuje o postupném rozšiřovaní monitoringu a první na řadě budou lesní porosty a mýtiny, kde dochází k přírodní výsadbě a náhodné sklizni, často bez přímé účasti majitelů. Systém by pak mohl přispět k dalšímu zvýšení účinnosti protidrogové prevence, protože obsáhne například volně rostoucí halucinogenní houby, ke kterým se dosud nikdo nehlásil.
Kladné stanovisko k rozšiřovaní monitoringu už zveřejnil ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych. „Nám nevadí, když někomu rostou v lese divoké maliny, borůvky, jedlé hřiby a další nezávadné plodiny, tady postačí formální registrace. Ale pokud se někde objeví lysohlávky, chceme o tom vědět, stejně jako chceme vědět, jestli s tím vlastník lesa něco dělá, aby se to neopakovalo,“ konstatoval Frydrych.