Nejsem vaše cesta, chci vám jen vyprávět svůj příběh… A tak tedy kdo hulí ganju, smotněte si jointa, protože rasta nechlastá, THC je naše cesta.

Nově u nás platí paragraf § 274 trestního zákona, který nahrazuje kontroverzní a podle mé zkušenosti i naprosto nedomyšlený § 201/1 trestního zákona, což byl, cituji, trestní čin ohrožení pod vlivem návykové látky v činnosti, která by mohla ohrozit život nebo zdraví lidí či způsobit značnou škodu na majetku. V mém případě zde šlo o řízení motorového vozidla pod vlivem marihuany. Ale tento zákon není podložen žádnou seriózní studií, což pochopíte z mého příběhu. A tak kdo hulíte a rádi řídíte auto, dávejte si fakt bacha.

Je mi čtyřicet a posledních 17 let jsem rastaman – ganja je mojí léčivou bylinkou i přítelkyní z rostlinné říše, která mě doprovází na mé duchovní cestě. Rád jezdím autem, jsem slušnej řidič, co nedělá dopravní přestupky, a nikdy jsem neboural, ačkoliv kouřím ganju v podstatě denně. Minulej rok v únoru mě v noci zastavili policajti při běžné kontrole. Už jsem si na to za ta léta zvykl, je to pokaždý stejný – jak vidí dredy, hned majáčky, sirénu, a to i několikrát tejdně, od 11. září klasická fóbie. Nu což, říkám si, vše mám ok, chvilka zdržení a valíme dál. Jenže z auta vylezli tři mladý a jeden z nich na mě kouká a říká: „Á tady si uděláme test na drogy“. Tak to je konec, blesklo mi hlavou.

Kdo je dlouhodobý kuřák marihuany, jako já a milióny lidí po celé planetě (věřte nebo ne, ale je nás mnoho, jen někteří se ještě stydí to přiznat, ale osobně znám doktory, právníky, učitele, úředníky i dělníky, policajty nevyjímaje, nehledě na věk či vzdělání; tito lidé marihuanu kouří a nic špatného v tom nevidí), tak ví, že THC je v našich tělech ukládáno v neaktivní formě do tukových buněk. Jsou to zásoby, které je tělo schopné vpravit zpět do oběhu, když vám ho v krvi běhá málo. Z pohledu léčivé substance je to přirozené, i vitamíny naše tělo uchovává na horší časy. Naši sousedi v Německu to vědí, a tak při kontrole moči poznají, jestli jste zhulený čerstvě, nebo je to z předchozího dne, což vás v jízdě již neovlivňuje. Bohužel u nás je praxe žalostně nedořešená, testy u vás najdou přítomnost THC i dva dny (tvrdí policie) až tři dny (to říkal soudce) poté, co jste dohulili vapík, ale nikoho už nezajímá, že vaše mysl je v té době čistá, nezhulená.

Když mě policie po pozitivním THC lízátku odvezla na testy krve a moči, sepisoval se mnou doktor úvodní lejstro, kde doslovně napsal, že nevykazuji známky zhulení, kontroloval mi přitom oči i motorický pohyby a vyptával se policajtů, jak jsem se choval, než mě přivezli. Bylo vidět, že vlastně nikdo z nich o marihuaně nic neví. Jenže z testu krve vylezla tak velká koncentrace, že znalec z oboru zdravotnictví a toxikologie odhadl mou lásku k marihuaně na minimálně posledních 15let, což se skoro trefil, a tak mi vzali u soudu na rok řidičák, k tomu 3 měsíce odnětí svobody s podmínečným odkladem na 1 rok a uhrazení nákladů trestního řízení, což bylo 6 000 Kč. Budiž, říkal jsem si, to není tak hrozný, sice považuju za omezování osobní svobody, když mě trestají za to, že bych mohl něco způsobit, ačkoli jsem nic nezpůsobil, ale po půl roce můžu požádat o řidičák, to vydržim.

Po osmi měsících jsem si podal žádost o navrácení řidičáku. Bylo mi sděleno, že musim k veřejnýmu zasedání. No paráda, další buzerace na obzoru. Pochopte, za ten rok jsem nebyl jedinej „podezřelej vzhledem“ a spousta mých přátel přišla o papíry, někteří kvůli tomu i o práci. A tak se našlo dost lidí, co to vzdali, ostříhali dredy a hodili na sebe slušný hadry, aby měli klid od policie a u soudu jim uvěřili, že se napravili a můžou zase řídit. Nikomu to nezazlívám a své přátele chápu, ono to hodně vypovídá o tom, jak netolerantní a nedemokratickou společnost budují dnešní politici se svými polovičatými zákony. Já jsem rastaman srdcem i duší a nedokážu o marihuaně lhát, protože si jí vážím za to, co nám ve všech ohledech přináší.

Jak říkám: Neberte nám léčivou rostlinku, kterou nám příroda dala již před tisíci lety. Jsme děti této země, kdo vám dává právo rozhodovat o tom, že chinin či penicilin, to ano, ale marihuana ne? Co nám zakážete zítra? Šantu kočičí, daggu nebo srdečník sibiřský či snad mateřídoušku a mátu peprnou? Vždyť všechny tyto byliny se kouří a některé mají prokazatelně stejné účinky jako ganja.

V den D jsem na sebe hodil svý nejlepší kapsáče a mikinu s nejmíň provokativním nápisem, dredy mám až po prdel, tak není kam je ukrčit, a hurá pro papíry. Soudce byl tak o šest, maximálně deset let starší než já, a jak řekl poprvé „marjánka“, bylo mi jasný, že tenhle člověk je z alkoholový kultury a o marihuaně neví nic. Státnímu zástupci bylo tak něco kolem třiceti a na rozdíl od soudce mi chtěl vrátit řidičák a odpustit i zbytek trestu. Jenže soudce mi oznámil, že u mě (sice bez udání důvodu) předpokládá recidivu, a tak mi sice vrátil řidičák, ale taky mi dal novej trest 6 měsíců odnětí svobody s podmínečným odkladem na 2 roky, a to jen díky státnímu zástupci. Jak soudce řekl, horní hranice podmínky je až pět let, což mně ale nemůže dát on sám, chvála Bohu!

Co dodat, milujte své léčivé bylinky, vaporizujte a buďte na silnicích i nadále opatrní a ohleduplní řidiči, což huliči většinou jsou, tak ať si nezkazíme pověst. A hlavně bojujte za naše svaté právo léčit své tělo i ducha léčivými rostlinami, které nám tak nezištně nabízí naše matka příroda.

Respekt a lásku všem. (Váš Snowi pro Konoptikum..)