Tuzemskou growerskou scénu ovládl fenomén zvaný autoflowering.
Již nejméně před pěti lety se na pultech českých growshopů objevily balíčky semen s tímto označením, a tak můžeme začít hovořit o boomu. Tzv. samonakvétací odrůdy dnes nabízí téměř každá seed banka a zájem pěstitelů o jejich vyzkoušení trvale roste.
Historie vývoje semen
První autofloweringoví pionýři u nás už stihli několik sklizní a jejich nepopiratelné úspěchy jsou inspirativní pro další a další následovníky. Zejména outdooroví pěstitelé doufají, že díky samonakvétání dovedou i v našich klimatických podmínkách vypěstovat relativně bez rizika hodně slušné kouření.
Pojďme se tedy chvíli bavit o „automatech“.
V Holandsku se věnují zkoumání genetiky konopí na nejvyšší úrovni již po několik desetiletí a pěstují tam s až vědeckým přístupem. Už v roce 1987 byl v Amsterdamu uspořádán první Cannabis cup, tedy soutěž o nejlepší model marihuany. Z Holandska pocházejí ti největší a nejznámější producenti pěstebních systémů, hnojiv a semen. A stejně jako indoorové pěstování zdokonalují neúnavně také pěstování outdoorové a přicházejí s novými technologiemi.
Není proto divu, že již počátkem 90. let se zde objevují první pokusy vyšlechtit rostliny, které nezačínají nakvétat vlivem sluneční periody, ale nakvétají po určité době. Není v tom žádná chemie nebo něco podobného, ale obyčejné křížení jednotlivých druhů konopí. Tedy Cannabis sativa nebo indika s Cannabis ruderalis.
V 80. letech minulého století se šlechtily indiky nebo sativy a jejich kříženci. Cannabis sativa roste hodně do výšky (až 3 m) a jeho kanabinoidní profil při větším množství THC obsahuje i značné množství CBD. Cannabis indika roste více do šíře, je košatější a větví se hned odspodu stonku. Při vysokém množství THC (až 20 %) zůstává podíl CBD minimální (0,04 % – 0,10 %). Dosahuje výšky 1 – 1,5 m. Indooroví pěstitelé tehdy s těmito odrůdami neměli problémy, ale ty, kteří pěstovali venku, trápila dlouhá vegetační doba (min. 100 dní). Například u nás dozrávají květy většinou na podzim, kdy už ranní mlhy a časté plískanice neposkytují rostlinám zrovna ideální podmínky pro finální fázi. Ideální počasí je slunečné, s minimální vlhkostí vzduchu.
A jak už jsem zmínil, historie se tvořila v Holandsku, kde koncem 80. a začátkem 90. let probíhala celá řada experimentů s cílem oprostit se při venkovním pěstování od závislosti na délce dne. Existuje totiž ještě jeden druh konopí, Cannabis ruderalis, který je přímo pravým opakem indik a sativ. Pochází totiž z dalekých oblastí Sibiře, Mongolska a Dálného východu. Vegetační doba ruderalis se proto neřídí délkou dne, ale pouze časem – trvá okolo 50 dnů. Ruderalis neobsahuje téměř žádné THC a dorůstá výšky maximálně 80 cm.
První pěstitelé a šlechtitelé
Této vlastnosti ruderalis se rozhodli využít na cestě ke kýženému cíli první nadšenci. Cestovatel, světoběžník a milovník konopí Joint Doctor tou dobou už dávno pracoval na křížení zmíněných druhů konopí tak, aby si ponechalo vegetační dobu ruderalis a účinek indiky nebo sativy, stejně tak jako odborníci z banky Sensi Seeds. Sensi Seeds už v polovině 90. let pouští na trh modely Ruderalis indica a Ruderalis skunk, které byly těmi skutečně prvními samonakvétacími odrůdami na světě. V Sensi Seeds však této revoluční metodě dostatečně nevěřili a nedokázali jejich genetiku dotáhnout do zdárného konce. Tyto dvě linie nebyly nikdy stoprocentně stabilizované. Dodnes se dají sehnat semena, ze kterých má zhruba polovina rostlin schopnost nakvétat nezávisle na délce dne.
To Joint Doctor nakonec úspěch oslavil, a to až v roce 2002, po více než 10 letech neúnavné dřiny. Konečně se zadařilo a světlo světa spatřil legendární model Lowryder. Nebyla to sice žádná velká sláva ohledně účinku, vůně ani chuti, ale své příznivce si mezi pěstiteli našel.
V průběhu příštích let se Joint Doctor věnuje vylepšování původního Lowryderu a přidávají se i další šlechtitelé. Lowlife Seeds přicházejí s Automatic AK-47 a Automatic Hindu Kush, které konečně mohou soutěžit s normálními rostlinami i v síle účinku.
Současný stav na trhu
Dnes nabízí samonakvétací modely téměř každá seed banka. Strainy se kradou nebo kopírují a většinou obsahují i gen původního Lowrydera. Z čistě outdoorové záležitosti se automaty staly obrovsky populárními i mezi pěstiteli indooru. Venkovní pěstitel ocení hlavně krátkou vegetační dobu. Při vhodném načasování dozrávají rostliny uprostřed slunného léta, kdy nehrozí plísně a tvoří se kvalitní pryskyřice. Malý vzrůst, pro automaty typický, je dokonalý pro balkonové pěstování nebo pro pěstování v místech, kde hrozí odhalení políčka. V ideálním případě je možno zasít a sklidit i třikrát do roka. Pokud mám zmínit jejich výhody v indoorovém pěstování, tou hlavní je určitě pohoda při přepínání. Na rozdíl od obyčejných rostlin pěstovaných vevnitř není potřeba přepínat periodu na květ. Prostě jen nastavíte světlo na 18 hodin a na 6 hodin tmu, nebo 20 hodin světla a 4 hodiny tmy. Kromě toho se velmi osvědčila jejich kombinace s osvětlením Led spektrabox. Samonakvétací rostliny bývají doporučovány začátečníkům, protože když jsou ještě k tomu feminizované, je prý jejich pěstování velmi snadné a téměř bez nutnosti něco o pěstování znát.
Já si to však tak úplně nemyslím. Samozřejmě že přínosy jsou jasné, ale je nutno počítat s tím, že automaty se vyvíjejí téměř dvakrát tak rychleji, a proto je na všechno méně času. Každá sebemenší chybička, která se stane v průběhu vývoje rostlinky, může mít fatální důsledky. Například nečekaný výkyv počasí a třeba týdenní přízemní mrazík. Normálně nakvétající rostliny taková událost poznamená jen nepatrně, protože se zkrátka takový šok v pohodě vstřebá mezi ty více než 4 měsíce, co rostou, ale kytičky s dvouměsíční dobou vegetace může takový týdenní mrazík zastavit natolik, že nestihnou dorůst do požadované velikosti a výnos bude menší. Stejně tak může naše kytičky poznamenat špatné počasí v době dozrávání. Docela riskantní je i zaštipování. Díky tomu, že jsou samonakvétací rostliny obecně menší, je jednou z velkých nevýhod automatů riziko malého výnosu.Momentálně jen málokterá seed banka nabízí opravdu stabilní genetiku, proto je důležité pořádně promyslet, jaký model zasadit.
Myslím si, že při pídění se po kvalitních semenech je dobré minimálně zvážit, jak dlouho se daná banka samonakvétání věnuje a z kolika rostlin jsou semena selektována. Domnívám se, že zárukou stabilní genetiky by mohlo být nejméně pětileté (a čím delší, tím lepší) šlechtění samonakvétacích odrůd danou seed bankou a selekce semen z alespoň tisíce rostlin. Je samozřejmě možné vyšlechtit vynikající modely za kratší čas a z méně rostlin, ale s největší pravděpodobností ne u sta procent semínek.
Nadějná budoucnost
Pěstování automatů pod lampou je finančně náročnější než pěstování normálních rostlin a výnos bývá menší. Pokud používáme automatickou závlahu, je velmi důležité nepěstovat naráz více modelů s různými nároky. Ideální je jeden model, případně více velmi si podobných. Stejně jako u outdooru platí, že každá chybička může mít fatální následky. Vzhledem k tomu, že lampy fungují na předraženou elektřinu, mívá taková chybička i finanční dohru. Při pěstování normálních rostlin je dost času na případnou reakci, ale u samonakvétacích na to zkrátka není čas. Takových potenciálních chybiček je celá řada. Příliš mnoho zálivky, málo zálivky, špatné pH, špatná volba seed banky, zima, teplo, vlhkost atd.
Dejte pozor i při nanášení postřiků proti plísním. Postřiky nanášíme těsně před zhasnutím lamp, aby světlo rostliny skrze kapky nespálilo. V případě intervalu 20/4 hodin světla/tma zbývají na oschnutí květin pouhé 4 hodiny. Postřiku proto musí být naneseno méně.
Vzhledem k obrovské popularitě, kterou si automaty získávají, nemám o jejich budoucnost strach. Konkurenční prostředí v seed byznysu zřejmě brzy donutí producenty semen distribuovat pouze semena s ustálenou genetikou, což v současnosti ještě není samozřejmostí.
Věřím, že i samotní pěstitelé budou častěji vyžadovat informace o původu semen, a tím přispějí k tomu, aby se stabilní genetika semínek stala samozřejmostí u všech seed bank. Určitě se bude dále experimentovat s autofloweringem a led lampami, s hnojivy pro automaty a s dalším křížením indik, sativ a ruderalis. Známy jsou již první výsledky s tzv. superautofloweringy. Tyto amazonské automaty, jak jsou někdy nazývány, jsou vyšlechtěny tak, aby automatický proces nakvétání začal později. Díky tomu mohou rostliny dorůst do mnohem větších velikostí a produkovat tak vyšší výnosy.
Je téměř jisté, že autoflowering má před sebou velkou budoucnost. Až dojde k odstranění dětských nemocí u samonakvétacích rostlin a vývoj zase trošku poskočí, zřejmě budou opravdu dokonalé i pro naprosté začátečníky. Ostatně ještě se dají stihnout zasadit venku, zkuste si je třeba na balkoně, a uvidíte sami, jestli nekecám.