Již v staroindických védách najdeme radu, že užívání konopí, kromě jiných blahodárných účinků, posiluje spánek. Pokud se zeptáte pravidelného konzumenta marihuany, zda trpí při vysazení této látky nějakými subjektivními změnami psychiky, pravděpodobně vám odpoví, že se mu výrazně zvýšil počet snů, sny jsou živější, mnohem častěji do nich pronikají každodenní události. U některých osob se po vysazení marihuany dokonce objevují obtíže s usínáním a přerušovaný spánek.
Spánek jako součást přirozeného denního cyklu člověka
Spánek a bdění jsou pravidelné a samozřejmé procesy denního cyklu člověka. Stejně tak je tomu i u ostatních savců. Je prokázáno, že všichni savci, od delfínů po ptakopysky, a dokonce i některé druhy ptáků mají během spánku sny. Spánek se skládá ze dvou velmi odlišných stavů: první, který se nazývá NREM a má čtyři různé fáze podle hloubky spánku, je charakteristický celkovým útlumem neuronů, a tedy naší myšlenkové aktivity. Druhý stav, resp. fáze spánku, je známý jako REM (anglicky rapid eye movement, česky rychlý pohyb očí) a je patrně pro správné fungování člověka důležitější, neboť obnovuje a „čistí“ náš psychický aparát. Tato fáze, která je poměrně krátká, nastává dvakrát či třikrát za noc a právě během ní probíhá proces snění. Z důvodu této výrazné psychické aktivity někteří vědci REM fázi za spánek ani nepovažují a označují ji jako tzv. paradoxní spánek.
V roce 1975 publikoval I. Feinberg spolu se svými kolegy článek s názvem Efekty vyšších dávek tetrahydrocannabinolu (THC) na průběh spánku člověka. V něm podrobil zkoumání vliv THC na REM fázi spánku. Používal při tom encefalograf (přístroj na měření aktivity mozkových neuronů) a zároveň sledoval pohyby očí spícího (pro REM fázi typické). Zjistil, že podávání THC významně snižuje pohyby očí a v menší míře i zkracuje samotnou REM fázi.
Důležitost REM fáze pro naše normální každodenní fungování je možným vysvětlením, proč tělo uživatele marihuany vyžaduje delší spánek, a proto spí v průměru déle než ostatní lidé (v roce 1972 to experimentálně prokázal americký vědec Mendelson). Na druhou stranu nesmíme zanedbat fakt, že THC mění fungování krátkodobé paměti, která je pro uchování vzpomínek na to, co se nám v noci vlastně zdálo, velice důležitá. Menší počet snů by pak byl jen subjektivní záležitostí způsobenou tím, že si sny prostě nepamatujeme.
Vliv THC na tvorbu „hormonu spánku“
Takové vysvětlení ale vyvracejí další studie zabývající se THC a kvalitou spánku. V roce 1995 vyšel v časopise The Journal of the American Medical Association článek dvou vědců Grinspoona a Bakalera s názvem Marihuana jako lék. V něm oba vědci prokázali přímý vliv THC na tvorbu hormonu melatoninu. Melatonin je hormon, který navozuje spánek. Běžně je jeho tvorba pod vlivem světla na biologické hodiny člověka, přirozené střídání dne a noci řídí tvorbu a sekreci melatoninu. Přítomnost THC v těle ale významně zvyšuje hladinu melatoninu až o několik stovek procent.
Tyto údaje lze interpretovat tak, že pravidelní uživatelé marihuany si uměle zvyšují ve svém mozku hodnoty melatoninu, čímž dochází k hlubšímu spánku, avšak zároveň narušují svoji schopnost dosažení REM fáze, která je pro regeneraci psychických sil člověka klíčová. Subjektivně tedy tito uživatelé pociťují prožitek hlubšího spánku a rychleji usínají, objektivně je však jejich spánek méně efektivní.
Z tohoto pohledu by pak užívání lékařské marihuany při řešení problémů spojených s nespavostí bylo pouhým potlačováním symptomů vlastní poruchy spánku, která má příčiny jinde. Samotný problém způsobující nedostatečný či nekvalitní spánek by podávání THC neřešilo. Větší množství snů a uživateli THC často uváděná „živost“ snů v období, kdy pacient nebo uživatel marihuanu vysadí, by pak nebylo nic jiného než projev návratu našich základních biologických funkcí k normálu. Užívání marihuany tak zřejmě nelze pojímat, jak nám radí indické védy, jako záruku kvalitního a osvěžujícího spánku, ale naopak je třeba ho chápat jako výrazný zásah do mechanismů zajišťujících „běžný provoz“ lidského organismu.
Užívání lékařské marihuany pro potlačování symptomů různých nemocí, tedy symptomů jako je nespavost, problémy s usínáním a živé sny přecházející v tzv. noční můry, se ukazuje jako diskutabilní. Stejně tak kouření marihuany během dne, nebo dokonce „joint na spaní“ je třeba chápat jako výrazný zásah nejen do našeho subjektivního vnímání času, ale i do biologických hodin řídících náš denní životní cyklus.