Názory harvardského ekonoma Mirona (na snímku ).
(článek z loňského roku, ale zajímavý)

“ Prohibice drog je tím nejhorším způsobem, jak zabránit jejich užívání. Ne jen,že je to extrémně drahé, nafukuje to černou ekonomiku a stojí množství lidských životů. Drogy by měly být každému dostupné v lékárnách. “ Známý kritik boje proti drogám , harvardský ekonom Jeffrey Miron dal se sobě opět vědět, tentokrát se o svých kontroverzních názorech rozpovídal pro německý Der Spiegel .

To, že téma je to skutečně explozivní, svědčí i reakce německé veřejnosti, která se rozdělila na dva tábory – na ty, kteří s názory profesora souhlasí a ty, co jsou ostře proti. A přestože se jeho pohled na věc může zdát příliš radikální, v ekonomických kruzích s ním zdaleka není jediný . Podobné řešení například dlouhodobě prosazuje známý magazín The Economist .
Zde je důvod proč = super drahé války

Válka proti drogám stojí jen Spojené státy ročně podle odhadů profesora 85 až 90 miliard dolarů . Polovina z této částky je státem přímo vynaložená na protidrogová opatření, druhou polovinu ztratí na nevybraných daních z prodeje. Obrovské náklady jsou však jen jedna strana mince. Tou druhou je nafouknutí obrovského černého trhu, který kromě prodeje drog do svého “ portfolia “ nabaluje i další nelegální aktivity, od zbraní až po obchod s bílým masem.

„Pokud věříte v to, v co Amerika o sobě tvrdí, že věří, tedy ve svobodu, individualismus a osobní odpovědnost, tak musíte drogy legalizovat, a to všechny, “ prohlásil v rozhovoru Miron . Na argument, že by legalizace přinesla zvýšený počet závislých narkomanů, odpovídá: „Byla by to špatná věc? Pokud se na to podíváme prizmatem ekonomie, tak je to, alespoň částečně, dobrá věc. Každé pravidlo, které mi brání, abych dělal to, co mě dělá šťastným, je špatné. “

Libertarián Miron právě tímto tvrzením mnoha zvedl ze židle. „No a co. Mnozí jsou závislí na kofeinu nebo pivu. Nebo jídla či sportu. Toto však stát nezajímá, “ prohlásil. Účinky tvrdých drog jsou podle něj v mnoha případech přeceněny. Argumentuje příkladem kokainu, který je podle něj běžnou součástí Wall Street, přičemž tamní bankéři a burzovní makléři jen těžko odpovídají ve společnosti rozšířeným představám o narkomanech. “ Tito chlapíci mají vysoké příjmy, dobrou zdravotní péči a stabilní životní zázemí. Samozřejmě, drogy berou i nízkopříjmové skupiny, které se o toto opřít nemohou a nakonec skončí hůře než špatně. Drogy samy o sobě však za to nemohou, mohou za to jejich zlé životy, „myslí si Miron .

Nižší cena, více bezpečnosti
Ekonom ve svých spekulacích jde ještě dál – kdyby byly drogy legální, radikálně by se snížila jejich cena, stát by z jejich prodeje profitoval a navíc by se staly kvalitnějšími, protože by vymizela praxe jejich ředění různými příměsemi . “ Vezměte si například takový heroin. Lidé si ho většinou aplikují intravenózně, neboť je drahý a takto chtějí zvýšit jeho účinky. Kdyby však byl legální, klesla by jeho cena a lidé by ho pak většinou už jen kouřili. “

A to, že většina drog dělá lidi agresivnějšími? Miron tomu nevěří a argumentuje příkladem alkoholu, jehož efekt na společnost je mnohem větší, a přece ho nikdo nezakazuje. „Je to právě prohibice, co plodí násilí. Při válkách drogových kartelů umírají často i nevinní lidé. “ Vzpomíná příklad Mexika, jehož severní část při hranicích s USA se již léta zmítá v krvavé válce proti drogám. “ Existují dokonce i studie, které dokazují, že legalizace drog vede k menší kriminalitě , neboť dealeři už nepřicházejí tak často do konfliktů. “

Negativních následků legalizace drog se přitom neobává . „Když v Americe svého času skončila prohibice , neznamenalo to , že celý národ se stal alkoholiky . “ Vyšší počty lidí užívajících zejména lehčí drogy však předpokládá. Sebe nevyjímaje – “ Kdyby přestože už zítra legalizovaly drogy, vyzkoušel bych je všechny. Po takovém čase, jak se tomuto tématu věnuji, jsem prostě zvědavý! „