Sněhulka s Karhulkou si byly zahulit u babičky, a cestou nasírali něco hub. Babička jim poradila, že takových houbiček se dělá polívečka zvaná kyselo,
ale přidala i trochu povídání a zavzpomínala si >>>
KRKONOŠSKÉ KYSELO
Co je to krkonošské kyselo? Nevíte to, nebo si myslíte, že toto jídlo znáte. Znáte ho opravdu? Krkonošské kyselo je polévka kyselého typu, typická pro oblast Krkonoš a Podkrkonoší. A právě tam toto jídlo označují pouze slovem kyselo.
Historie
„Co to je kyselo?“ ptala se babička, ale holky nevěděly.
„Tak já vám to řeknu.“
„To je tam v kraji tam na severu země České, zvané Podkrkonoší a Krkonoše.“
„Ten kraj patřil vždy k chudším částem českých zemí. Proto velká města kyselo neznají. Hlavní příčinou je samozřejmě „zejma“ (zima) která tu trvá 7 měsíců než ji vystřídá na 5 měsíců zima se sněhem a fujavicema, která způsobuje chladnější klima. Také tam je málo úrodná půda, typicky jílovitá, kdežto v kraji je nadýchaná černá ornice. Proto byl tento kraj vždy chudší a maso se zde nejedlo kolikrát ani ve svátek. Vajíček si lidé tenkrát vážili a v Krkonoších obzvlášť. Díky chudším pastvinám měl hovězí dobytek méně mléka, při jehož zpracování se na rozdíl od dneška vše zužitkovalo. A to nejcennější, tedy tuk v podobě másla, který se vyrobil stloukáním smetany, se většinou prodávalo, aby bylo na cukr a sůl.“
„Jen se hojně provozovalo houbaření a v Krkonoších se sbírají i „prašivky“, které jsou ovšem jedlé. Houby se tak staly základem i pro krkonošskou polívku. Houby se pro kyselo používají zásadně sušené! Další ingredience pak jsou: voda, brambory, těsto na kyselo, kmín a sůl. Těsto na kyselo není nic jiného než chlebový zákvas, který se používá jako základ do chlebového těsta. “
„V krkonošských obchodech toto těsto vcelku běžně seženete, avšak například zpražštělým Kerkonošákům často nezbývá nic jiného, než pro toto těsto dojíždět do Krkonoš. (návod na jeho výrobu doma nebo v chaloupce najdete tady!)“ , vzpomínala babička.
Příprava
„Houby předem namočíme do vody (cca hodinku). Pak dáme vařit syrové brambory nakrájené na kostky cca 2-3 cm s kmínem a solí. Po chvíli, kdy brambory změknou přidáme houby a dovaříme brambory do měkka. Pak rozmícháme ve teplé vodě kvásek na kyselo a za neustálého míchání polívku dále zahříváme a polívka postupně houstne, až ji přivedeme k varu a po chvíli je už hotová. (Pro lepší rozmíchání těsta je dobré ho již den předem namočit.)
Běžně se do kysela přidává i cibule, optimálně dozlatova osmažená. Správné kyselo nesmí být řídké a nemá mít chuť jak chlebová polévka. Ale musí být rázné a tak husté, že vás zasytí jako hlavní jídlo.
Jo, a jako asi každý český recept, polívka dosahuje optimální chuti teprve další den, dokonce když se odspoda trochu „přichytne“ není to na škodu chuti!“ olízla svůj suchý ret babička.
Další vylepšení
„Běžně se používají i dnes: Obvykle se přidávalo mléko a z části tak ředilo polívku místo vody. Ve svátek se přidávalo vajíčko, někde je zvykem ho smažit, jinde se dělá jako tzv. rychlé vejce, tedy vařené přímo v polívce. Já preferuji smažená.“
Pravé kyselo
Takže pokud chcete pravé pravé kerkonošské kyselo na městský způsob, tak si tam dejte všechny výše zmíněné vylepšující ingredience, jen prosím né smetanu. A pokud chcete super speciál, tak si udělejte kyselo tak husté, že budete muset mít sílu, abyste ho umíchali, a po zchladnutí takové kyselo ztuhne jak rosol. Ředit ho můžete mlékem dodatečně a takové kyselo vám vydrží v ledničce uskladněné mnohem déle.
Doporučuje Sněhulka&Karhulka a 7/7 trpaslíků !!!
Jo můžete použít i jiné houby než lysohlávky,
i s hřibama nebo liškama je to dobrý !!! 😛