Při návštěvě městečka Morro Jable , kde je krásná asi 5 kilometrová pláž,
s jemným pískem, jsme také zavítali do tamního městečka, které spíše připomíná propojení několika velkých hotelů, než město. Potkali jsme tam, ale také místní obyvatele, kterých tu je poměrně dost a jsou v úplné pohodě. Samozřejmě, se to neobešlo bez rozhovoru.

Já: „Ahoj, kočko? Vypadáš dobře, jak se máš?“
Kočka: „Mňau, mňau, tady se mají všechny kočky dobře!“
Já: „Jak to, chodíte do práce?“
Kočka: „My jen občas postrašíme nějaké myši, ale jíst je nemusíme.“
Já: „Tak, podle kožíšku ti nic nechybí.“
Kočka: „To opravdu ne, krmí nás tu z hotelů, turisté, rybáři a El Capitán.“
Já: „To je kdo? Nějakej námořník?“
Kočka: „Ne, nějaká nadace z Evropy.“
Já: „Aha, jak se o vás stará?“
Kočka: „Udělali nám v parcích nějaké pelíšky, hlavně proti slunci, nosí nám vodu a granule.“
Já: „A aby si vás poznačili, tak máte ucvaknutý kousek ouška?“
Kočka: „Ne, to je po operaci, nebudu se muset nikdy starat o koťata.“
Já: „Jo, tomu rozumím, aby vás to brzy nebylo víc než turistů, co?“
Kočka: „Jo tak nějak, ale nám to nevadí, občas se nějaká koťata objeví, takže je legrace.“
Já: „Mám doma taky kocoura a kočku, ale ti žijí jen v bytě, ven nechodí.“
Kočka: „To by mě nebavilo, svoboda je nade vše!“
Já: „To máš pravdu, co „tráva“ ?“
Kočka: „Tu moc nežeru.“
Já: „Myslel, tu konopnou.“ 😀
Kočka: „Aha, to tu tady najdeš v květináčích, na každým třetím balkoně, ale mě to nevoní, já raději čerstvou rybu.“        … 😛
Já: “ Tak běž na večeři, a pozdravuj kamarády kočičáky.“
Kočka: „Ty pozdravuj svoje, a děkuji slečně, za podrbání kožíšku.“ 🙂