Pondělí, 22. Prosinec 2014

Lysohlávky a duše člověka (5.část)

LYSOHLÁVKY NA VRCHOLU A V ÚSTRANÍ

Zlatá šedesátá jsou pomalována psychedelickými květinami pošašených hipíků. Hromadné  rekreační užívání LSD a hub rozdováděnou mládeží vrcholilo a vyústilo v celospolečenskou kontroverzi.

skokeganja01b

V roce 1963 byl Timothy Leary vyhozen z Harvardu a v USA začal být výzkum halucinogenních látek oklešťován. Psychedelický alkaloid, který  zpočátku vzbuzoval naději, se proměnil v bubáka maloměšťáků a politických garnitur. Nakonec na dlouhou dobu uraženě odklusal do pofiderních kolonií vyznavačů alternativního stylu života.  Ve vědeckém světě nastalo ticho po pěšině.

Až rozvíjející se neurovědy začátkem 90. let povolaly LSD a psylocibin zpátky do  psychofarmaceutických laboratoří  a daly těmto látkám druhou šanci ukázat, jestli umí být současné společnosti něčím užitečné.

LYSOHLÁVKY A NEUROVĚDCI

Poučeni divokou minulostí, která vyústila do absolutní restrikce, jsou dnešní badatelé obezřetnější. Opatrně balancují mezi etikou a potřebami výzkumu.

Vědí, že halucinogenní látky mají nízkou toxicitu a fyzicky svým uživatelům neubližují. Vědí, že ačkoliv existují pomatené puberťačky, které si neopatrnou konzumací „houbiček“ či LSD mohou ublížit, riziko vzniku závislosti je téměř nulové.

Vědí, že při dobře připraveném setu a settingu je „bad trip“, charakterizovaný úzkostí, strachem, panikou nebo paranoiou, spíše výjimkou. Že s empatickou pomocí průvodce mohou být vynořující se epizody nepříjemných emocí pozitivně zpracovány.

Vědí, že pravděpodobnost psychotické reakce trvající déle než 48 hodin, jsou-li účastnící výzkumu pečlivě vybraní a připravení,  je nižší než 1/1000. A naopak zjišťují, že lysohlávky umí i pomáhat.

Už v šedesátých letech se ukázalo, že pacientům v konečném stadiu rakoviny, kteří trpí strachem ze smrti, může pomoci tzv. „psychedelická terapie“.

Stav změněného vědomí pod vlivem LSD nebo psylocibinu s podporou empatického průvodce jim pomohl vyjádřit existenciální strachy a pokojně se smířit s přicházející smrtí.

Tyto výzkumy pak byly zopakovány i v následujícím desetiletí a výsledky potvrdily, že halucinogeny umí pomoci umírajícím lidem „smířit se s nesmiřitelným“.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *