LYSOHLÁVKY VE MNĚ A JÁ V NICH

„Primitivní“ společnosti moc dobře vědí, že účinek  na psychiku člověka je mocný a zásadně závislý  tom, co Timothy Leary nazval setem a settingem.

Psylocibyn je chemický klíč. Otevře cestu tomu, co je vevnitř. A to, co je vevnitř, nazýváme set.
Naše osobnost, nálada, očekávání, historie, to všechno bude zásadním způsobem ovlivňovat zážitek..

LYSOHLÁVKY V LABORATOŘI

Jak asi může dopadnout lehce hypochondrická puberťačka, která se dozvěděla hrozivé zkazky o „bad tripu“, která uplakaně plave v hoře obtloustlých a nepolíbených komplexů, která tráví dlouhá odpoledne u svého ušmudlaného deníčku, smutně do sebe tlačí další nešťastně zamilovanou čokoládu a  ještě pořád se tak trochu bojí toho, že ji unesou ufoni?

Setting je prostředí, ve kterém se zážitek odehrává. Cítíte rozdíl mezi skupinou lidí, kteří za  zvuku bubnů plavou na stejné vlně kormidlováni zkušeným šamanem směrem k předem určenému cíli a ubohou puberťačkou zajatou v ulicích chladného velkoměsta plného nezájmu? Tak to je setting.

První badatelé z let padesátých neměli o setu a settingu ani ponětí. Zaplatili neinformované dobrovolníky, nedbali na jejich psychické zdraví či genetickou zatíženost, v ošklivé laboratoři jim podali LSD nebo psylocibin a divili se, že mnozí z nich prožívají zoufalé stavy úzkosti, strachu, paranoie a paniky.

V počátcích  šedesátých let konečně pár frajerům došlo, že musí své pokusné králíčky pečlivě vybrat a připravit, zajistit jim příjemné prostředí a poskytnout vlídnou podporu v podobě průvodce v průběhu výletu do psychedelických dimenzí.

Počet nešťastníků prožívajících několikahodinové peklo tak klesl téměř k nule a drtivá většina popisovala zážitek rozčeřeného vědomí jako pozitivní, intenzivní a nezapomenutelnou zkušenost.