Bez prášků už osobní krize nezvládáme Stále více Čechů nedokáže bez prášků zvládnout krizové či zátěžové situace, ve kterých se v životě ocitnou. Nejen rozvod či smrt někoho blízkého, ale i ztrátu zaměstnání či nedostatek peněz už nedokážou vyřešit bez návštěvy lékaře, případně psychologa, na kterých požadují různé léky na zlepšení nálady či přímo antidepresiva. http://1url.cz/VCyl (novinky.cz)
Vyspělý svět kosí tišící léky. Drogový trh celého světa, mění své obrysy.
Vlastně legální droga, léky na bázi opiátů, hlavně pak Kodein a Vicodin, známý i ze seriálů Dr. House nebo Dva a půl chlapa.
Návykové látek z jihoamerických států, zejména z Kolumbie a Mexika, se objevuje se na v celém světě, zejména v USA, na tamější drogové scéně, je to fenomén. Drogy se k uživatelům dostávají nevinným způsobem, ve kterém hraje hlavní roli zdánlivá touha pomoci. Ortel podepisují lidem sami lékaři.
Společnost má zaděláno na velký problém. Jsou jím tišící léky, které každoročně připraví o život desetitisíce lidí. Situace už zašla tak daleko, že kvůli závislosti na těchto medikamentech zemře ročně více lidí než kvůli heroinu a kokainu dohromady. Ve Spojených státech se již objevují hlasy, které poukazují na celostátní epidemii. Stín společnosti, o kterém se prozatím příliš nemluví, už teď stojí miliardy dolarů. Těmi je třeba pokrýt náklady na odvykací léčbu pacientů a zachránit tak alespoň část ztracených životů. Ze zpočátku nevinného způsobu, jak lidem pomoci od bolesti po operacích či od depresí, se tak dnes stává noční můra. O pravdě, že lékaři naučili mnohé Američany fetovat, nechce nikdo příliš slyšet. Realita je ovšem taková, že mnozí lidé si na blahodárný účinek léků obsahujících opiáty zvykli velmi snadno.
Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) se za posledních 10 let z tohoto fenoménu stala celostátní epidemie. Každý rok zemře na předávkování utišujícími prostředky na předpis 15 tisíc lidí, přitom v roce 1999 jich ze stejného důvodu umíralo pětkrát méně. Výčet však zdaleka nekončí. V roce 2010 každý dvacátý Američan starší 12 let užil tyto opiáty pro nelékařské účely. Problémem přitom není jen nadměrné užívání utišujících prostředků lidmi, kteří je opravdu potřebují pro zmírnění bolesti, ani celkové zvýšení objemu vydaných léků, byť se mezi lety 1999 a 2013 zvýšil téměř pětkrát.
V čem se tedy skrývá největší nebezpečí?! Největším nebezpečím jsou vedlejší účinky léků. Léků, které mnohdy pomáhají i těm lidem, kteří je nepotřebují. Lékaři jim však touto cestou rádi pomohou. Nejčastěji užívané a zneužívané léky tohoto typu v Americe jsou Vicodin, OxyContin nebo Oxycodon, obsahující různé opiáty. Na jedné straně pomáhají, na druhé způsobují ospalost, halucinogenní stavy, paranoiu, psychózy, zvracení nebo tendenci k omdlévání.
SNADNÁ CESTA ÚNIKU BEZ ZÁRUKY NÁVRATU
Polykání léků není pouze americkou módou. Pilulky štěstí jsou hitem také v České republice, kde prodej antidepresiv prudce roste. Lidé jich spotřebují o pětinu více než před čtyřmi lety, některé z těchto léků zvýšily odbyt o více než polovinu. Navíc se nadužívají léky proti úzkostem jako Lexaurin, Diazepam či Neurol. Na těch vzniká závislost, která může lidem zničit život. Ač jsou všechny tyto léky na předpis, dostanou se k nim pacienti velmi snadno. „Lidé mnohdy přicházejí do ordinace s jasným přáním. Bez potřeby diagnózy si řeknou o to, co zdánlivě potřebují. Záleží pak na lékaři, zda jim vyjde vstříc, či nikoliv.
Výsledkem tohoto oboustranně nezodpovědného chování však může být i smrt pacienta. CDC uvádí, že počet úmrtí kvůli předávkování těmito léky je vyšší než u heroinu a kokainu dohromady. V lepším případě se pak jedná o přeplněné ordinace a odvykací centra. „Jsou to ale právě lékaři, kteří mají velký podíl na vzrůstající závislosti na vysoce návykových lékařských opiátech. Svým pacientům je předepisují po operacích na zmírnění bolesti a často jim doporučují zvyšovat dávky, dokud bolest neustoupí,“.
Následný boj se závislostí však stojí podstatně více sil než překonání bolesti, kvůli které polykali lidé hrsti tišících léků. Navíc léčba těchto pacientů stojí zdravotní pojišťovny každý rok více než 72,5 miliardy dolarů. Farmaceutické společnosti se však mohou opřít o velmi účinný systém politického a legislativního lobby. Mezi lety 1998 a 2005 utratily farmaceutické společnosti okolo 900 milionů dolarů na lobby a usměrnění veřejného mínění. Další miliony mířily na podporu kampaní jednotlivců i celých stran. Dalším prostředkem potom je tlak na lékaře samotné, aby předepisovali ty nejnovější a nejdražší léky v co nejvyšších objemech. Jít proti proudu je tak pro tělo dočasně paralyzované bolestí nadlidský výkon. Stejně jako vymanit se ze spárů naučeného rituálu, který spočívá v polknutí zázračné pilulky.
(podle zahraničního tisku)