Přál bych si jednou sklidit abych si mohl konečně říct, „Jo ! konečně toho je tolik že to vystačí, alespoň do příští sklizně“ …. A né bejt opět zklamanej ještě ve chvílích, kdy je ta posraná tráva důležitější než cokoliv jinýho. Co na plat, když je to kvalitní a silný že po tom 10 lidí odpadlo, když se pořád musím omezovat, kvůli stádu idiotů. kteří tvoří tento stát a já tak nemám prostor a možnosti k tomu, někomu se přinejmenším snažit zachránit život, protože už takhle to začíná být o držku a taky neustálý omezování se kvůli tomu, že jak si mě někdo spojí s trávou automaticky jsem dealer ….

Už pomalu začínám cítit takovou tu hranici, že toho na mě začíná bejt vážně dost . Celej život si kopu vlastní hrob, pak přestanu a teď abych opět začal, protože už přestávám vidět i to co bude zítra natož za pár let … Tohle už vážně hodně bolí … Tak se tě chci zeptat …živote … nemyslíš si tak trošku že si mi víc vzal než dal ?

Pro Konoptikum Praotec Pecha