Jedním z deseti přikázaní Božích, je slovo Nepokradeš. Mojžíš si naivně myslel, že když lidem zakáže krást (pod hrozbou božího trestu), že krást přestanou. Nepřestanou. Krást lidé přestanou tehdy, až si uvědomí, co kradením způsobují a že okrádají sami sebe v budoucnosti.
Sklizeň konopí se blíží – jak konopí setého, tak indické.
Našli jste „divoce rostoucí“ keř? Nechte ho být a nedotýkejte se ho.
Někdo do něho, dal hodně srdce a navzdory zákazu, jako každý rok, mnoho lidí rozeselo své keře, aby by si mohli vychutnat si čistou , pravou marihuanu.
Na rozdíl od černého trhu a pouličního prodeje, tito „zahrádkáři“ nepodporují mafii. Chtějí jen obejít debilní ustanovení zákona, o boji proti drogové závislosti, aniž by způsobily nějakou škodu, nikomu nechtějí ublížit.
Chtějí žít v míru. Jsou to dobří lidé. Díky jejich práci, lesy, louky, pastviny, nábřeží a kopce ožívají křovím z konopí.
Některé z nich, jsou skromné 60-ti centimetrové, jiné dorůstají až tří metrů, a musí se sklízet ze žebříku. 😀 .
Některé rostou ve skupinách, jiné sami. Mají nasládlou vůni, někdy s nádechem citrusů a někdy je vůně intenzivnější a zemitější. Jednu věc mají společnou = oddanost a náklonnost svých pěstitelů.
Bohužel na druhé straně zrcadla, stojí druzí, zlí. Tato druhá skupina má různé různé tváře – někdy jde jen o ukradení a přivlastnění si výsledků práce jiných, až po zavření zahrádkáře do vězení, na několik let pro pěstování rostlin (!).
Dnes bych rád upozornil na druhý typ špatných lidi. Nazvěme věci pravými jmény, jsou to jen zloději, ale samy o sobě si to nepřiznají. Zloděj může být kdokoli z nás – při chůzi lesem, sběru hub nebo při táboření u jezera … zloděj si chvíli myslí, že vyhrál v loterii – protože tady se před ním nečekaně zjevilo, dobře vypadající rostlina konopí.Speciálně pro něj.
Snadné rozhodování. Bere. Vylamuje květy, nic víc. Uteče. Huliči, jistě máš dost!
Ale ten dobrý člověk, často navštěvoval svoji zahrádku. Staral se o ni. Aby rostlinku zbavil plevelů, obtěžujících slimáků, kteří ožírají listy, stará se, aby měla dost vody a měla dost živin. Věnuje čas, energii a peníze. Riziko potkání se, se zlem, je ale velké. Koneckonců, on to dělá z lásky k rostlinám.
Tři měsíce se stará o svůj keř. Nakonec přichází dlouho očekávaný okamžik sklizně – dobrý člověk za svou květinou a těší se na slavnostní okamžik sklizně. Najde ale, smutné stonky, rozbité a pošlapané větve, vytrhané rostliny a všudypřítomné plechovky od piva. Nemusí to být jen zloděj.
Nedotýkejte se proto, keře jiných lidí. Nepokradeš!!!
(Maciej Kowalski) – polský aktivista za legalizaci konopí
